Zásvětí

28. února 2018 v 7:31 | Sin Ister |  World around Me
Začalo to v sobotu odpoledne. Zrovna jsem dokončil svoje pravidelné cvičení, když tu se podívám z okna a vidím, že jedna z prastarých líp před mým domem se z neznámého důvodu vzňala a hoří. Zavolal jsem tedy hasiče a sledoval, jak hasí a nakonec i kácí součást mého oblíbeného stromořadí. V hlavě mi pořád vrtalo, jestli to vzplanutí není nějaký paranormální jev, ale nakonec jsem jen pokrčil rameny a věnoval se svým věcem.

O čtyřiadvacet hodin později jsem ulehl se symptomy těžké chřipky. Tuto nemoc jsem neměl dvanáct let a rozhodně jsem už zapomněl na to, jak dokáže být nepříjemná. Posledních několik dní jsem pouze ležel v bolestech, takřka neschopen pohybu, se čtyřicetistupňovými horečkami, stravou složenou pouze z vývarů a nutností několikrát denně si převlékat propocené oblečení. Teprve dnes ráno je mi poněkud lépe, ale pojí se s tím noční zážitek, který mě donutil hned po probuzení usednou k počítači a napsat tyto řádky.

Jsem expert na sny. Jako dítě jsem ovládal lucidní snění, zažil jsem i lehčí formy astrální projekce. A taky jsem párkrát zažil něco, co sen rozhodně nebyl. Občas uprostřed snu procitnete a uvědomíte si, že jste ve snu. Mnohem horší je, když zjistíte, že ve snu nejste. To se stalo dnes v noci. Nevím, jak jsem se tam dostal, ale začalo to tím, že jsem stál před zrcadlem u sebe v koupelně a díval se na sebe. Co bylo zvláštní, že jsem měl dlouhé vlasy, které už dávno nenosím. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by se mi to zdálo, bylo to absolutně reálné. Potom jsem chodil po domě z místnosti do místnosti. Všechno reálné, ostré, všechna čísla a nápisy se daly číst, což ve snech většinou nejde. Ovládal jsem sám sebe a svoje chování. Zkusil jsem se podívat sám sobě na ruce, další způsob jak si uvědomit že sníte, naprosto bez problému. Byl jsem naprosto přesvědčen, že to je skutečnost. Pak jsem si ale uvědomil, že tady něco nesedí. Můj domov byl seskládán z kombinace mého dávného bydliště v bytě a toho současného, kde žiji již 14 let. Poznal jsem to v detailech. Taky mě zaujala ozdobná číše s vyznačeným věkem, která se dává k narozeninám. Bylo tam o rok více než mi je ve skutečnosti. Když jsem se pozorně podíval z okna, viděl jsem, že se krajina najednou přepnula ze zasněžené na letní a za chvíli zase zpátky. Tyhle chyby v matrixu mě dovedly k myšlence, že je něco špatně. No a pak tam byla ona. Neznámá entita, která měla podobu mojí spolužačky ze základní školy. Zeptal jsem se jí, kde to jsem. Jestli to je sen, realita, nebo jestli jsem mrtvý. To mě skutečně napadlo jako reálná možnost, že jsem prostě zemřel a jsem teď bůhví kde. Usmála se a řekla mi, že jsem v jiné dimenzi. Zeptal jsem se, co ode mě chce. Sedla mi na klín a něco šeptala. Nevím co, nedávalo to smysl. Na chvíli jsem odvrátil zrak a když jsem se podíval zpátky, už to nebyla moje spolužačka. Byla to černovlasá žena, v obličeji úplně bílá, s černými skvrnami místo očí a oblečená v bílém rubáši. Byl to strašný pohled a ještě horší pocit mít ji na klíně. Chytil jsem ji za krk, přitlačil k zemi a začal ji škrtit. Vzápětí jsem se probudil ve své posteli, úplně propocený. Jako první jsem si šáhnul na hlavu a zjistil, že moje vlasy jsou krátké. Takže to nebyla realita. Potom jsem spal až do rána.

Vůbec netuším, na jaké místo jsem se to dostal. Jestli to bylo astrální cestování nebo něco jiného. Rozhodně jsem si ale jistý, že to nebyl obyčejný sen, protože to porušovalo pravidla snu. Vše bylo moc ostré, jasné a čitelné. U astrálního cestování má zase člověk pocit tlaku kolem pupíku, který jsem nepociťoval. Taky by mě zajímalo, co to bylo za ženskou entitu. Rozhodně to nebylo moc povzbudivé mít ji na klíně v její pravé podobě. Říkal jsem si, jestli v tom nehraje roli horečka, ale měl jsem před spaním pouhých 38 stupňů, což je dost málo na to, abych blouznil. Jestli k tomu máte co říct, prosím napište mi do komentářů, protože já sám jsem z toho zmatený a budu nad tím hloubat ještě dlouho. Díky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Je autor tohoto blogu šílený?

Ano
Ne

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 1. března 2018 v 2:15 | Reagovat

Jsi prostě extrémně citlivý a tvůj mozek pracuje na plné obrátky.

Takže sem tam vycestuješ mimo realitu! :)

2 Sin Ister Sin Ister | 1. března 2018 v 7:52 | Reagovat

[1]: Je to možné :)
Teď bych se to ještě potřeboval naučit ovládat, abych mohl zjistit, kde to vlastně jsem a co se to děje. Asi to chce více meditační praxe. Na tom zážitku bylo zvláštní to, že jsem nemohl ven, dokud jsem neuškrtil tu ženu. Nešlo se probudit, byl jsem stoprocentně uvnitř, jakoby uzavřen. Proto jsem si taky myslel, že jsem možná mrtvý.
Díky za reakci :)

3 Liliane Liliane | Web | 1. března 2018 v 9:44 | Reagovat

Sny i "sny" jsou občas dost zajímavé a nevyzpytatelné.

4 krysa krysa | Web | 25. května 2018 v 15:07 | Reagovat

Jo smrt je nejlepší motivace ! Jé mám radost že zase něco píšeš. Ale jak to tak pozoruju, vypadá to, že se dostáváš za nějaký hranice který začínaj být hodně daleko. Jen aby ses vždycky zas vrátil zpátky...

Mě se výraz chrlič líbí. Gargojl taky ale počeštěný to zní moc rusky jak gregorij. Piš dál ! (prosím) A měj temnotu v úctě. Myslím že ohledně zlé a dobré magie se můžeš mýlit. Je to síla která pokud je užívaná lidma - pokud se bavíme o chaosmagii tak bezesporu je a to všema i bez jejich vědomí, tak může být stejně zlá, šílená a destruktivní jako pozitivní, tvůrčí a smířlivá. Pokzd narážíš na bytosti ? (myslím že už jsem tu zmiňovala astrální larvy ?) Tak by to mohl být způsob jak se tě něco snaží vyděsit a myslím že funkční způsob ja se nenechat tyranizovat je mít "to" v úctě a snažit se tomu vysílat pozitivní myšlenky. Jako bys chtěl aby to utrpení co do tebe nějaká taková existence reflektuje skončilo. A chtěl tomu pomoct. V tu ránu pro to přestaneš bejt zajímavej. (Taky si můžes pokoj vysypat solí, vysvětit, zasadit tam muškát, vykouřit to tam kadidlem a doufat :D ale mě většinou funguje ten smiřující způsob)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama