Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 4. ledna 2017 v 14:32 | Reagovat

O dost přicházíš, Xanax dělá z lidi krabičky na snění. :)

2 Sin Ister Sin Ister | 4. ledna 2017 v 18:10 | Reagovat

[1]: Benzodiazepiny zásadně odmítám, rád bych si svoje kognitivní funkce uchoval.

3 Markéta Markéta | 5. ledna 2017 v 11:06 | Reagovat

Nenazyvala bych to bezstarostnosti spis syntetickym flegmatismem. Kdyz to nezeres moc dlouho da se z toho vylizat ale rikam si ze uz nedokazu objektivne posoudit jestli mi mozek funguje stejne jako fungoval. Nadruhou stranu kdyz ses emohovno, da se tim ze sebe udelat vcelku funkcni clanek spolecnosti - podle meritek ktery nekladou moc vysoky naroky na intelekt, moralku a sebereflexi. Myslim ze kdyby lidi chapali dulezitost emoci pro mysl, nezili bychom ve svete kde je sociopatie vnimana jako uspech. Znam i lidi kteri se dostali pres tyhle bonbonky do faze ktera je nevratna. Rikaji mi ze jsou vlastne stastnejsi i kdyz se citi trochu jako idioti. Mam podezreni ze lzou nebo veri nejaky iluzi co tomu presvedceni predchazela.

Fajn zapisek. Mozna mam pro tenhle druh trochu slabost. Nejspis to bude mit co delat s promitanim.

Obcas se muze stat ze i spatny vzdelavaci system lidi zdegeneruje. Placaj se jako fausti a pak litujou casu.

Za co bys upsal dusi ?

4 Markéta Markéta | Web | 5. ledna 2017 v 11:56 | Reagovat

Astralni larvy jsou vec stejne uveritelny jako gorila mluvici znakovou reci. Obavam se ze jevim znamky cloveka v tomto svete nefunkcniho, neuzitecneho a zbytecneho. To ale nikdo venku nevi, proto vidim smysl psani blogu v sublimaci veci s vnejsim svetem absolutne neslucitelne. Nejspis me fascinuje ze se na jednu stranu chovas jako psychopat/sociopat (jsi nebezpecny okoli?) A nadruhou stranu ctis moralku a lidske ctnosti. A vlastne pusobis jako clovek zhrzen uveznenim v lidstvi. Zajimalo by me to bliz ale chapu ze exhibovat tyhle veci muze byt nebezpecne.

Mohl by te bavit film "dopisy mrtveho" mohlo by te bavit spoustu literatury a filmu ktery jsem zkonzumovala ale snad krome molekuly duse a vsech knizek cervenyho trpaslika kdyby byla nalada na neco lehciho me ted nenapada.

Snad se neurazis za tak dlouhy komentare. Bylo mi potesenim se zas neco dozvedet.

5 Markéta Markéta | Web | 5. ledna 2017 v 14:42 | Reagovat

A jeste cas a smrt a vteriny vecnosti! Ale myslim ze klimu asi znas.

6 Sin Ister Sin Ister | 5. ledna 2017 v 17:58 | Reagovat

[3]:
[4]:
Díky za připomínky, jsem za ně rád. Vezmu to popořadě. S antidepresivy nemám hlubší zkušenosti, měl jsem je 2x v životě a horší stav jsem nezažil. Jestli něco nesnáším, je to stav ospalé apatie, který jsem po nich pociťoval. Celkově drogy jdou mimo mě, i když jsem zkusil leccos, ale i ta trapná tráva mi už nic nedává, takže se snažím směřovat svůj život k čisté mysli.

Společnost je hodně v prdeli, ale netvrdím, že to je novinka. Popravdě byla v prdeli vždycky, akorát se měnily kulisy. Je ale fakt, že současnost je hodně zvláštní. Ta akcelerace všeho a sociální darwinismus, který se skrz popkulturní figury typu Frank Underwood projektuje do mozků lidí (Můžeme říct stáda, ale kdo není stádo? Jsme o tolik lepší a vyjímeční, žijeme o tolik jinak než ostatní? Já určitě ne. Vypatlává mě spousta věcí, stejně jako ostatní, i když jsem hodně věcem už přitáhl kohoutek, ale pořád je co zlepšovat.) a mění jejich myšlení směrem k sociopatii. Dneska je prostě populární typ korporátní psychopat. Dále o tom uvažovat není místo pro komentáře.

Vzdělávací systém jsem prošel komplet včetně terciálního stupně (ještě chybí postgraduál, ale to už nikdy) a musím říct, že to byla depresivní ztráta času. Systém školství je nastaven špatně, všichni to ví, ale reformu nikdo neudělá. Je to jedna z nejdepresivnějších částí mého života a je to jenom moje chyba, ostatně jako všechno.

Duše je moc vzácná věc na to, abych ji upsal.

Astrální larva je pouze zábavná myšlenka, zajímavá vizualizace našich démonů, ať už reálná nebo nereálná.

Snažím se nebýt nebezpečný, a popravdě za ty roky praxe jsem zapracoval na klidné mysli a preferuji spíše držet se stranou a být tou pozorující figurou v pozadí. Nebezpečí začíná ve chvíli, kdy někdo překročí moji obrannou hranici, což se mi bohužel děje docela často, protože spousta zakomplexovaných lidí nemá rádo moji osobu, nebo si ve své omezenosti prostě neuvědomují, jak na tenkém ledě se vlastně pohybujou.  Rozhodně ale nejsem nebezpečný ve smyslu agresivního jedince, řekl bych, že jsem docela jako Platónův strážce, psal jsem o tom nedávno. Jedním z životních poznání je, že největší nebezpečí je tiché a nenápadné.

Já vlastně ani nevím, co se tu snažím říct, ani co v životě hledám, až na to přijdu, budu opravdu šťastný. V podstatě tady jenom mlátím prázdnou slámu, asi bych to měl přestat dělat. Člověk je každopádně něco, co musí být překonáno.

Dopisy mrtvého už pirátím, díky za tip.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.