Noční příhody

18. března 2014 v 18:52 | Sin Ister |  World around Me

No. 1
Mám rozřízlou pravou dlaň a cítím, jak se mi odchlipuje maso od kosti. Bolest není silná, ale značně podivná. Uvědomuji si, že řez odpovídá čáře osudu. Čekám, kdy mi maso z ruky odpadne úplně.

No. 2
Sedím u stolu a bavím se se svými příbuznými. Po chvíli si na základě rozhovoru uvědomuji, že jeden z nich tu vlastně není a je to pouze halucinace vyplozená mojí pomatenou myslí. Ostatní mi šetrně sdělují, že to věděli celou dobu, ale já už si nejsem jistý ani tím, zda jsou skuteční oni. Všechno je nejisté.

No. 3
Po podlaze se pomalu prochází obrovská, sytě oranžová krysa. Vší silou na ni dupnu a krev s kusy krysího těla se rozprskne po podlaze.

No. 4
Jsem dozorčím v koncentračním táboře, ale zároveň také ruský dvojitý agent. Vypukne vzpoura vězňů a všude kolem se to začne hemžit podvyživenými postavami v cárech, které naháněji vyděšené dozorce. Kromě toho se velice rychle blíží Rudá armáda. Vystrašený utíkám před vězni, nejsem schopen vyřešit situaci tak abych přežil: pokud se nebudu bránit, zabijí mě vzbouřenci, pokud ano, zabijí mě o chvíli později Rusové. Jsme ve velké tělocvičně a snažím se prchnout po galerce, ale není kam.

No. 5
Vidím zhruba třináctiletou krásnou dívku jak sedí na lavičce a někde poblíž duní zvuky diskotéky. Přijde k ní postarší muž v saku s divným výrazem a začne ji odvádět do místnosti, kde čeká pánská společnost, která se chystá slavit narozeniny jednoho z nich. Kolem mě stojí cizí oškliví muži a říkají, že s takovou dámskou společností by tam chtěli být taky a že se pánové pomějou. Zhrozeně vytáčím 158, telefon bere operátorka. Vysvětluju jí, že se schyluje k pedofilnímu zneužití a ať okamžitě přijede policejní hlídka. Žena na druhém konci drátu se mě snaží přesvědčit, že to není vůbec jisté, ale nakonec mi řekne, že hlídka je už na cestě a odpálí okno. Jakmile prý z místnosti uslyším výbuch, mám vtrhnout dovnitř dveřmi a pomoci policistům. Muži vedle mě to slyší a říkají, že jsem idiot a že je plnoletá. Utíkají sdělit mužům vevnitř, že jsem zavolal policii. Vychází chlap v saku a volá 158 a snaží se hlídku odvolat a vysvětluje, že dívka je dospělá. Já ale jistě vím, že není.

No. 6
Stojím vysoko na kopci a jsem římský legionář, se mnou je tu celá armáda. Nepřítele vidím daleko pod námi, jsou to tisícihlavé, nekonečné zástupy, zřejmě také Římané. Při pohledu na ty počty mám strašný strach, který mě neopouští ani při útoku nepřítele. Mám v každé ruce krátký meč gladius. Najíždí na mě nepřátelský jezdec, srážím ho ze sedla a potom mu zabodávám meč hluboko do těla. Je to neuvěřitelný pocit, veškerý strach mě rázem opouští a nadšeně se vrhám s ostatními do útoku.

No. 7
Během neznámého snu se najednou čas zastavuje, všechno je rázem úplně jiné, než jak to ve snu obvykle bývá, a nějaký neznámý hlas, ze kterého cítím neuvěřitelnou sílu, mi beze slov sděluje, že můj děda je mrtvý. V reálném světě můj děda zemřel dva dny po tomto snu a od té doby se významu svých snů bojím.

No. 8
V sedmi nebo v osmi letech mám strašlivou noční můru, figurují v ní vraždy, kdy vražedkyně není člověk, ale pravděpodobně duch, a oběť ji těsně před smrtí vždycky spatří v nějaké lesklé ploše nebo v zrcadle. Této noční můře danou noc předcházela ještě jedna, během které jsem se vzbudil. Byl jsem tenkrát na prázdninách a spal v malém podkrovním pokojí s trojúhelníkovým okýnkem. Po probuzení z prvního snu jsem za tím oknem viděl ostré světlo co neustále sílilo, vzápětí hned usnul, a pak již následovala ona zmíněná noční můra. Od těch dob jsem měl fobii ze zrcadel, které jsem se zbavil velice pracně teprve vloni.

No. 9
Sedím v obýváku a zničeho nic se doslova zjeví strejda s mrtvolně strnulým výrazem, cítím, jako by to ani nebyl on. Má vypoulené oči a zničeho nic na mě prudce ukáže prstem. Stalo se to krátce po No. 7.

No. 10
Nevím co se děje ani kdo je tam se mnou, ale zápasím na život a na smrt. Prohrávám a někdo mě několikrát bodne nožem. Bolest je neuvěřitelně ostrá a silná.

No. 11
Snažím se utíkat před nebezpečím, ale nohy jsou jako ze dřeva a nemůžu s nimi pohnout.

No. 12
Jsme v dřevěné pevnosti. Většina mužů, co ji mají bránit, odcházejí na průzkum vstříc nepříteli. Ten ale přichází hned po jejich odchodu a my jsme takřka bezbranní. Stojím u okna a střílím puškou, ale netrefuji se a když už ano, proti přesile stejně nemáme šanci. Chvílemi nejde ani stisknout kohoutek a docházejí mi náboje. Barbaři již šplhají po stěnách, jeden z nich se najednou vynořuje přímo přede mnou. Je zrzavý a vysvlečený do půl těla. Ustupuji a snažím se střílet nebo ho aspoň udeřit pažbou.

No. 13
V noci během mých dosavadních posledních narozenin se objevuje zesnulý děda a sděluji mi, že mi tedy přeje všechno nejlepší, ale cítím, že je ze mě zklamaný.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Je autor tohoto blogu šílený?

Ano
Ne

Komentáře

1 K. K. | E-mail | Web | 18. března 2014 v 19:05 | Reagovat

Jestli jsou to tvé sny... tak jsem vlastně upřímně ráda, že já si ty své nepamatuju.. :D

2 fall fall | 11. dubna 2014 v 11:40 | Reagovat

...vyměním pár snů...chceš?
Sním obdobně, jen u tebe i přes barvitý popis zůstává jakoby netknuta reálná mysl,
zatímco já si často přenáším konkrétní pocity (hlavně ty spojené s fyzickým kontaktem ve snu - třeba právě to šlapání po kryse - )i do bdělosti, a to jsou pak "denní příhody",
které nejsou ok...

3 Sin Ister Sin Ister | 14. dubna 2014 v 20:51 | Reagovat

[2]: Teď se mi nedávno zdál sen, že vykusuju kamarádovi kus masa z obličeje, vzbudil jsem se s pocitem měkké lepkavé hmoty v puse, ale to asi není to stejné co myslíš.

4 fall fall | 16. dubna 2014 v 5:22 | Reagovat

...je to podobny,
ale mas pravdu, ze jeste jinak. Treba kdyz bys tuhle vazkost a lepkavost pocitil uprostred hovoru s blizkym clovekem a cely oblicej by se ti pokrivil nebo se pozvracel nebo se na nej "vrhnul"a zacal mu osahavat a mackat tvare, aby ses ujistil, ze nemas potrebu do nej hryzat doopravdy.
...
Diky Bohu s chutovyma vjemama se mi to nedeje,
bohuzel s tema dotykovyma casto.
Kdyz jsi zminil vykusovani mass z cloveka - pred par lety se mi zdalo o neprilis hezkem spitale,kde zdrav.personal nebyl vlastne vubec lidskeho puvodu (byt se tak snazil pusobit),
a jedinny zpusob jak je (po odhaleni a ztohorozpuknuvsim konfliktu) zlikvidovat, tzn.prezit a dostat se odtama pryc,
bylo vypacit a urvat spodni celist

5 fall fall | 16. dubna 2014 v 5:35 | Reagovat

a doted vim naprosto presne kolik sily a tahu je k tomu potreba a jak ta celist klade odpor, kdy lupne (a jak to zni...tohle je fakt hrozny!), a vubec...

6 ich ich | 25. června 2014 v 8:11 | Reagovat

kde jsi?

7 Sin Ister Sin Ister | 2. července 2014 v 22:07 | Reagovat

[6]: Pořád naživu

8 ich ich | 7. prosince 2014 v 20:16 | Reagovat

pořád ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama