Vůle

15. ledna 2014 v 23:53 | Sin Ister |  World around Me

Člověk většinou nemá to štěstí, aby se narodil jako universální génius, to by se asi musel jmenovat Kurtz. Na tom ale nezáleží. Jediná důležitá věc spočívá v tom, snažit se vybočit z průměrnosti, nebýt jedním člověkem v davu, ve stádu, ubohá bytost živořící na tomhle světě jako vyhublá hyena, které se hážou pouze zbytky mršin. Nenávidím tuhle představu. Hnusí se mi, nepředstavitelně mě děsí a celý svůj život zasvěcuji tomu nebýt jeden z mnoha. Pomyšlení, že svého ducha spoutám a přivážu k pomyslným okovům tradiční představy o životě, kdy splním několik základních předpokladů, které se od mladého člověka očekávají, a poté se nechám stáhnout ke dnu hrozivým koloběhem manželství, mizerné práce a hypoték, to je něco, co považuji za skutečné peklo na zemi. Nejsem člověk, co potřebuje lásku, protože té jsem si už užil dosyta. Já chci pouze jednu věc, ale ta stojí za to.

Cesta do hlubin vlastní duše může být hrozivější něž si kdo myslí, temná jako ponurá plavba po Kongu do nitra černého pralesa za zvuku tam-tamů rozléhajících se v dálkách během děsivých nocí. A to, co člověk nakonec najde tam na konci, hluboko v srdci temnoty, nemusí být pěkné pro každého. Mně se to však líbí! Najít samotné kořeny sama sebe a začít naplňovat svůj úděl je doslova samospásné. Člověk nemůže ohýbat svůj Osud, natožpak osudy ostatních, pokud dokonale sám sebe nepozná, neporozumí a nezačne stanovovat cíle, které nejsou přízemní, ale mnohem vyšší, chytřejší a založeny na kauzalitě dlouhých řetězců událostí, od analýzy minulosti až do předpovědí budoucna. Neprojít si tímto procesem a pouze přežívat, hledaje přitom každý den sám sebe a zoufale u toho zabíjet čas zbytečnostmi, to není vůbec dobré, a také je to možná i ten největší zárodek neštěstí v životě, který bohužel zažívá tolik lidí na tomto světě, právě teď. Bylo tomu tak vždy a věřte, že se to ani nezmění.

Důležité je si uvědomit, že člověk nemusí být krásný, oblíbený ani geniální, aby dokázal vystoupit ze stáda a odlišil se od šedi průměrnosti. Stačí k tomu mít pouze jasný cíl, železnou vůli a trošku štěstí. Skutečně je tomu tak! Po hlubokém zamyšlení nad touto pravdou to musí dojít každému. Každý, každičký člověk, co něco znamená, co něco dokázal a dělá to, co ho činí šťastným, založil svůj život na těchto třech atributech ... snad až na pár vyjímek, které potvrzují pravidlo. Ale ty se vyskytují vždy a všude, snad jako malé memento samotného Vesmíru, který jako by se nám tím vysmíval a zároveň říkal "nehledejte ve mně pevných pravidel, neb vše činím relativním".

Duševní gymnastika je důležitý faktorem, mnohem důležitějším než gymnastika fyzická (avšak i ta je potřebná!) a jediné správné směřování člověka se ubírá směrem k člověku renesančnímu, zběhlému ve více dovednostech, znalý více znalostem, od historie, cizích jazyků, vědy a techniky, filosofie a politiky, s vybranou prohloubenou specializací, které se chce v životě věnovat nejvíc a která mu většinou skýtá i obživu. Namísto toho dnes všichni marní čas a rozmělňují mysl u hovadin. A měl jsem taky taková období! Ovšem vždycky jsem se navrátil na starou kolej, kdy moje neustálá potřeba mentální aktivity způsobovala bolesti hlavy, rozostření zraku, chronickou únavu, nespavost a další selhání, stejně jako selhávají moje svaly při cvičení když benčuju sto dvacet kilo. V tomto směru vůli ani nepotřebuji, sebevzdělávní a sebezušlechťování je věc, ke které se skutečně nemusím nutit. Skutečná muka nastávají paradoxně až s povinností. Proto je třeba najít si zalíbení i v nich, ale zatím se mi to dost dobře nepodařilo, pokud někdo máte nějaké tipy jak na to, dejte vědět.

V drtivé většině případů je největším nepřítelem spokojeného žití pohodlnost, lenost, nedostatek kuráže a odevzdání se nihilismu. Není to nic nového, naše civilizace je tak změkčilá, že se obávám, jací barbaři nás v budoucnu převálcují a ovládnout, stejně jako když Germáni vyplenili Řím. Vae victis! Jedniná možnost, jak překonat tuto pohodlnou ubohost, je v pravidelném nácviku základních aktivit, ke které se člověk dokope pouze silou své vůle a víry. Ne, tohle nemá být žádný sluníčkový motivační článek jak vydělat milion dolarů, ty se mi hnusí, tohle je o tom, jak pozdvihnout sebe sama nad ostatní. Těmi, kteří vše měří bohatsvím, opovrhuji, protože tu je i něco jiného, něco mnohem lákavějšího a opojnějšího. Já mám vůli rád, rád o ní mluvím a rád ohledně ní na všechny apeluji. Pouze její síla mě dostala tam, kde jsem nyní, pouze díky ní tu pořád stojím a pouze ona mě nutí na sobě dále neustále pracovat a dosahovat svých cílů, protože žít bez ní jako obyčejný člověk, a to v tak odporném a nízkém světě, jako je tento, to by jistě brzy zavánělo sebevraždou hodnou samuraje. Pěstujte si vůli, jako by to byla krásná a voňavá květina, a potom vás vždy dovede tam, kam chcete.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Je autor tohoto blogu šílený?

Ano
Ne

Komentáře

1 Adelaine Adelaine | Web | 16. ledna 2014 v 1:17 | Reagovat

Páááááni, za tenhle článek ti teda fakt hodně tleskám. Dlouhé a unavné takhle pozdě, ale s tolika věcmi jsem se ztotožnila. Paráda. Souhlasím. A další salvy pochval.

2 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 16. ledna 2014 v 8:29 | Reagovat

Dobre si to napísal, ale ja by som to upresnil: človek, ktorý niečo nadpriemerného dosiahol, nebol nikdy NORMÁLNY, v tom to je. A kto chce byť dobrovolne blázon?

3 Sin Ister Sin Ister | 16. ledna 2014 v 12:07 | Reagovat

[2]: Ptáš se špatného člověka =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama