Jenom si tak plynu

25. prosince 2012 v 20:52 | Sin Ister |  Please Talk to ME !!!
Kladu si otázku, jak by to bylo s velkými básníky, spisovateli a dalšími tvůrci minulosti, kdyby žili v dnešní době. Zapadli by v zapomnění v moři blogů a webových stránek? Nebo ne? Fakt je ten, že by se stalo, co by se stát mělo, takže věřím tomu, že by se prosadili, a dost možná mnohem snadněji než dřív.

Jsem přesvědčen o tom, že život a svět probíhá v opakujících se cyklech. To je fajn myšlenka, ale zábava přestává v tu chvíli, kdy se snažím zjistit, jaké cykly nastávají právě teď pro mě. Naroubovat si všechny své životní zkušenosti a příběhy na současnost a zjistit, jak to bude dál. Nepříjemná záležitost.

Základní zákony jsou ale jednoduché. Vše jedno jest a co zaseješ, to taky sklidíš. Takže, co budeme sít přátelé? To, co chceme, to, co po nás chtějí ostatní, to, do čeho nás tlačí svět? Make the choice. Mělo by to být asi to, co je pro nás nejlepší. A to, co je pro nás nejlepší, je to, při čem se cítíme dobře. A na ničem jiném už nezáleží.

Utopil jsem mnoho dní u obrazovky monitoru nicneděláním, jako kdybych byl oběť neuromancera. Digitální svět vysávající barvu z tváří a protínající nás svými paprsky. Dejte si k počítači kaktus, odklání škodlivé počítačové záření.

Pamatuji si jednu větu. Něco ve smyslu, že kamarádi-intelektuální pozéři stagnovali s touhou zničit naši společnost, zatímco Neal Cassady touhle společností jen frčel kupředu s touhou milovat, poznávat, žít. Možná to je to správný. Nesrat se tíživou přítomností bytí a nebytí, svinstvem a smradem prohnilé civilizace a jenom tím profrčet a vše nasát a využít. Je tolik pohledů na svět a žití, že člověk už ani neví, co dělat, který si vybrat.

Takže jsem momentálně uvězněn ve svém malém světě zavalen nudou a povinnostmi a trpící svoji leností a vánočním splínem, který je celkem běžný u některých lidí, kteří mají tak trochu jiný život, myšlení, názory a duši než většina.

Vždycky jsem si říkal, že bych chtěl být součástí těch konzumních davů, bez zbytečných starostí, depresí, myšlenek, problémů, řešit jenom outfit a párty, pohodovej život. Ale i když jsem to zkoušel, bylo to jiný. Ve fresh hadrech vypadám jinak, při fresh dialogu stejně svedu téma na něco v tu chvíli naprosto nepřípustného, při fresh párty chlastám takovým stylem, že buzíci už jsou pod stolem, když mě to teprve začíná chutnat. Nesnáším fresh současnost bez osobnosti. Takže tam asi nepatřím. Ale abych řekl pravdu, tak většina lidí kolem mě osobnosti jsou. Mám už asi oko na lidi. To ale neplatí pro případy, kdy se zamiluju do úplný pizdy.

Mám ale strašnou výhodu. Tím, že začínám chápat svět, principy podle kterých to tu chodí, karmu a všechny tyhle další nezbytný píčoviny, už začínám vědět jak na to. Jak zasít tak, abych sklidil něco víc než bolest, utrpení, letargii, pěsti a tak dále. Takže jsem klidný. Už mě nic nedostane. Kéž bych tomu vážně věřil.

Co takhle si udělat rekapitulaci, u čeho jsem nejšťastnější? Když pominu milované sportování se zaměřením na zdokonalování tělesné schránky a drcení kostí nepřátel, tak se nejradši jen tak flákám, čtu, píšu, sleduju/poslouchám video/audio (hudbu miluju), sebezvdělávám se o většinou v mém životě naprosto nevyužitelných věcech, tlachám, tlachám, tlachám s kamarády, popíjím, občas motám brka (pozor, nejsem vyjetej zhulenec, ale oduševnělý uživatel), píchám (naprosto a výhradně s ženami), masturbuji, flirtuju s kýmkoliv kdo vypadá aspoň trochu k světu a tak dále. Takže teď mi řekněte, jaký povolání je pro mě, kromě toho býti naprosto neužitečným čurákem? Snad mě vysvobodí dostudování ekonomie, doufám v to. Musím si pro život zachovat racionálno a praktičnost.

To byl vážně selfish odstavec, stydím se, jakej jsem narcisní kokotko.

"The problem with the world is that the intelligent people are full of doubts, while the stupid ones are full of confidence."

Ano, vládne a řídí nás elita průbojných idiotů. Jsem rád, že jsem průbojný inteligent. Protože jsem ten poslední člověk, komu by někdo jen tak chtěl nasrat na hlavu. Protože neváhám dát kopačku komukoliv, kdo není má nejbližší pokrevní linie. Už mě sere svět postaven na utlačování slabších. Lidi, kdokoliv z vás to čte a někdo vás jakkoliv šikanoval, zneužíval, využíval, zpochybňoval, vysmíval se, podceňoval, působil bolest nebo jakkoliv jinak ničil, pokud vám to ještě někdo dokonce dělá, nenechte si to líbit. Nebojte se, lepší být pět minut hlava tygra než celý život ocas krysy. Nikdy nenechte po sobě šlapat, zpochybňovat se, nedovolte to, braňte se jakkoliv to jde, vemte rozum do hrsti, nenechte šlapat po své důstojnosti, prosaďte se, učiňte přítrž jakýmkoliv křivdám. Prosím vás o to, váš budoucí život za to stojí (pokud ale nějakej psychopat po přečtení tohohle vystřílí školu nebo tak něco, nesvádějte to pak na mě, že jsem vás naváděl).

Musím to ukončit, vypotřeboval jsem svůj pocitový potenciál. Poslední bezvýznamná věta: ještě nikdy jsem neměl zrzku, už se těším na svoji první. Viva Red Heads!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Je autor tohoto blogu šílený?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama