Změť nesourodých zápisků bez významu

27. listopadu 2012 v 20:05 | Sin Ister |  Please Talk to ME !!!

Ten, kdo má rád vážnou hudbu, nemůže být nikdy úplně zlý člověk. Jako Alex z Mechanického pomeranče.

Vím, že jsem pomohl do hrobu svému bývalému třídnímu. Nepřímo, přes svoje klackovité chování. Počítá se to?

Těším se na svojí smrt. Všechno s ní pomine.

Která z vás by nechtěla potěšit žoldáka? Žoldáka života.

Můžeš se snažit změnit svůj život, ale život si stejně nakonec pozmění Tebe podle sebe.

Propadl jsem tomu.

Klub rváčů, Americké psycho.

Přítomnost je jako černá opona beznaděje, která nás dusí.

Minulost mě podvedla, přítomnost mě mučí, budoucnost mě děsí.

Zjistil jsem, že mám spoustu encyklopedií z děství. Většina je sice max. pro středoškoláky, ale i tak si v nich rád počtu. Mnohdy jednodušší, srozumitelnější a výstižnější jazyk dá více než 100 odborných studií, kterých jsem už vážně přežranej.

Celej život je jenom hra iluzí.

Nejhorší je, že jsem se v životě ještě nezačal pořádně snažit. Až začnu, tak se kurva pohnou menhiry.

Celej náš systém smrdí, otázka zní, jestli je lidstvo vůbec schopno vybudovat nějakej lepší? Nebo budem čekat na ufony nebo apokalypsu?

Tráva vás vezme na výlet po sférách vaší mysli, zatímco s chlastem si přičuchnete k syrové realitě a částečnému šílenství.

Silné lidi je těžší zabít.

Už mi nikdo nikdy nezkoušejte plánovat můj život, nebo vám dám okusit čisté bolesti A DĚSU.

Dneska jsem byl v knihkupectví a zjistil jsem, že existuje až moc knih, který bych chtěl přečíst.

Miluji knihy, opravdu strašně moc, moc miluji knihy. Nikdy nezradí, vždycky podpoří.

To, co bych ve skutečnosti chtěl, je jen klid a mír, už žádné násilí ani nenávist, aby mi všichni dali pokoj, abych měl klid a dělal si jenom svoje věci, které mě baví, naplňují a činí mě šťastným. Místo toho jsem ale odsouzen k neustálému válčení v tratolištích krve a utrpení. A meditace tomu asi nepomůže.

Tento banální zápis vznikal formou poznámek na všechno možné v období dvou až tří týdnů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Je autor tohoto blogu šílený?

Ano
Ne

Komentáře

1 Réza Réza | Web | 27. listopadu 2012 v 20:57 | Reagovat

Zajímavé, jako kdybych našla na léta opuštěné dálnici těstoviny. Vždy, když už si myslím, že chvíli nebudu číst nic, objevím alespoň pět nutných knih k přečtení před smrtí. Třeba antikvariátní Huysmans. :)

2 Sin Ister Sin Ister | 27. listopadu 2012 v 23:53 | Reagovat

[1]: Právě jsem pozřel litr vína a dal si sklo, ale ,,léta opuštěná dálnice těstoviny" je pro mě pořád záhada. Co to má sakra být? K těm knihám ... já si chci před smrtí konečně dočíst poslední část ságy o zaklínači - Paní jezera. A taky poslední díl Harryho Pottera. nechápu, proč jsem u takovejch ság nepřečetl jejich výústění, musím bejt úplnej magor, co se trýzní. Nebo je to má skrytá podvědomá motivace k životu? Kdo ví. Huysmans z antikvariátu vůbec neznám. Moment, jdu googlit. Ááá, už to vidím. Mno tak toho vůbec neznám, a ani mě moc - sic jen přes wikipedie, ale přece - neoslovuje. Je to starý, já mám radši modernější autory, 20. století ideálně. Třeba Palahniuk, modla Bukowski, klidně i ten Kerouac, Hemingway, Ellis, Sapkowski v rámci fantasy, REMARQUE !!!, Čapek, Elford ... nebudu vypisovat nejoblíbenější autory, ale je prostě fakt, že čtu z dlouhodobýho pohledu převážně nový autory. Ale o těch starejch bych mohl taky povídat. Ztratil jsem rok života studiem češtiny na vysoké škole a stihl jsem za tu dobu spoustu hroznejch literátních sraček z nejrůznějších a nejpříšernejších dob. I to mě možná ovlivnilo. No nic, jsem se trošku moc rozepsal, sorry, jsem nažranej. Tak zatím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama