Mladý stařec

14. listopadu 2012 v 22:01 | Sin Ister |  Please Talk to ME !!!

V šestnácti jsem si vybíral písničku, která mi bude hrát na pohřbu. Neptejte se mě proč, zřejmě vrozená patologická temnota. Vybral jsem Don't forget me od RHCP. Dneska bych asi volil jinak. Bývá paradox, že navenek hluční, extrovertní, zábavní lidé bývají uvnitř pravý opak. Jako já.

Recept ke šťastnému životu je vyrovnat se se stíny minulosti a zbavit se strachu z budoucnosti. Pak jde všechno lépe.

Včera před spaním jsem si poznamenal: ,,Snažím se vydělat co nejdříve co nejvíce peněz, abych se pak penězi už nemusel zabývat a mohl dělat to, co mě opravdu naplňuje a baví." Mám k tomu ještě něco dodávat?

Některé dny si opravdu připadám jako stařec. Třeba dneska večer. Je to jen osobní slabost. Slabosti musí být zničeny.

Znáte ten příběh o chudém chlapečkovi, co si přivydělává psaním seminárek a projektů pro své bohatší spolužáky? To je o mně. Vydělávám na neschopnejch a línejch kriplech.

Vím, že jsem vždycky chtěl být jako Sparťan. Mám namysli příslušníka antického městského státu, ne vymaštěnýho sportovního fanouška. Kéž bych byl ze železa, jako Sparťané. V posledním půlroce jsem opravdu prošel fyzickým úpadkem. Kde jsou ty časy, kdy jsem vypadal jako vyhazovač. Padesát shybů ještě zvládnu, ale jinak bída, je třeba zvednout prdel a zase se začít hýbat.

Pes navždy zůstane jen psem. Moje zvíře byl vždycky vlk. Běží kilometry za kořistí, dokud ji neužene. Já uběhl spousty kilometrů a kořist stále ještě odolává. Právě teď je to ve zlomové fázi. Kdo povolí jako první? Já to nebudu.

Četl jsem asi před rokem Knihu pěti kruhů od legendárního samuraje Musashiho. Údajně obsahují tam popsané strategie boje s mečem problematiku veškeré strategie a boje. Četl jsem ji proto, abych zlepšil svoje vlastní bojové schopnosti a vůbec celý svůj život. Do boje mi to nakonec moc nedalo, ale životních mouder jsem tam nalezl dost. Stejně jako Hagakure, ale to už je trošku extrém. Miluji Japonsko. Kéž bych byl dost silný, abych mohl žít dle kodexu Bušidó. Ale k tomu jsem se nechtěl dostat. Chtěl jsem se dostat k typicky japonskému moudru, ve které věřil i Musashi. Zkráceně, pokud muž v životě nedosáhne svého cíle, má mít v sobě tolik cti, aby si vzal život. Protože život bez svého naplnění nemá smysl. Tohle je můj životní motor, který mě pohání, který jsem si vytvořil už před lety a odmítám dále žít, pokud bych definitivně selhal sám před sebou. Jenom bych asi zvolil trošku bezbolestnější způsob, než je klasické seppuku. Ani to nemůžu pořádně nikomu říct, protože bych byl za blázna. Joker by mi určitě řekl why so serious? Ale někteří lidé se prostě rodí s přirozenými sklony k vyšším ctnostem. A navíc, je to ta největší motivace do života. Možná bych měl být už dávno mrtvý, protože jsem už několikrát selhal. Ale považuji to pouze za dílčí selhání, nejsem Musashi. Bohužel.

Dneska je to trošku víc o smrti, hehe.

Nesnáším lidi, co žijou jenom kalbama a věcmi kolem toho. Zlatá generace? Spíš banda kokotů. Sám když leju, tak občas nezůstává kámen na kameni, ale ty zástupy studentských párty lidiček opravdu nemůžu vystát. Vlastně jediný důvod, proč jsem kdy chodil, chodím a budu chodit na párty, jsou ženy. Nezvládám svoje libido, nikdo jsem ho nezvládal. Jeden z důvodů mé věčně narušené koncentrace.

Street culture. Pro někoho to jsou negroidní hadry, rovný kšilty, počmáraný stěny, rádoby póza. Pro mě to býval harrington a sevřený pěsti. Oi.

Jednou jsem dostal tak tvrdou pecku do hlavy, že mi ta boule z čela dodnes nezmizela a pořád bolí. A to už je to pár let. Taky skoro nemůžu dýchat levou nosní dírkou, jak mám pohlou přepážku. Ale většinou jsem vždycky všechno ustál.

Dobrý, koncept se ztrácí v blbostech. Moment, tohle je vlastně brainstorming a ten koncept nemá.

Jsem unavený a ještě nemůžu jít spát. Mám práci. Odcházím. Zdravím všechny dobré a čestné lidi. Přeji Vám dobrou noc.

DODATEK: My vybíráme písně na svůj pohřeb, indiáni měli svoje písně smrti, které zpívali, když umírali nebo trpěli. Napsal to Seton v knize o indiánské duši. Krásné a ušlechtilé duši, potlačené jednou z největších rasových genocid v historii lidstva.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Je autor tohoto blogu šílený?

Ano
Ne

Komentáře

1 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 14. listopadu 2012 v 22:43 | Reagovat

Jak ze žurnálu :)

2 Lisbeth Lisbeth | Web | 23. listopadu 2012 v 18:54 | Reagovat

Hm. Zvláštní, ale kdybys mi o té své potřebě vyšších cílů řekl, asi bych ti dala zapravdu, rozhodně bych si neťukala na čelo. S tím sebevražděním tedy nevím, na jednu stranu živořit bez smyslu je na nic, ale asi bych měla morální problém, už jen proto, že by byli lidé, kterým by takový můj případný počin ublížil.
Taky nemám ráda party lidi, strašně mě irituje banda spolužáků, kteří jen někde paří a nikdy se nezastaví, aby se nad sebou a světem zamysleli...myslela jsem si, že na to jednou dojedou, ale ve své omezenosti si nejspíš nikdy nevšimnou, o co všechno přišli.
Ha, tvoje články se mi fakt začínají líbit.

3 Krysa Paranoidní Krysa Paranoidní | 26. listopadu 2012 v 19:56 | Reagovat

Seppuku pěkný..Jaký písně byly další na seznamu ? Pořád ty prášky bereš ? Jen tak btw dělá ti to jetě něco jinýho než bylo v tom chvályhodném článku ? Seš poslední dobou nějak zticha...

4 Sin Ister Sin Ister | 27. listopadu 2012 v 20:21 | Reagovat

[3]: Další písně z té doby už nevím. Jak jsem psal, jedny jsem vysadil, druhý dobírám. Jsem momentálně zklidněnej jako hinduistická kráva. Nemám teď ani moc potřebu a čas na psaní, to víš, spousta práce =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama