Dýcháš jenom celej život

9. listopadu 2012 v 22:05 | Sin Ister |  World around Me

Někdy se stane, že nenajdeš co hledáš, časem zjistíš, že jsou to jenom těla, bez duše, bez mysli, roboti z pásu, chladní, soucitní, neznají lásku.


Hodlám celej blog.cz zahltit přívalem svých myšlenek. Tsunami z Malajsie oproti tomu bude hovno. Nová potopa světa se blíží!

Právě jsem četl na blistech výzvu od nějakýho maníka, ať 17. listopadu vyjdeme do ulic a svrhneme tu prohnilou koalici, která nám vládne. Že prej po r. 89 víme jak na to. Hovno. O svém názoru na politiku jsem psal už na wordpressu, takže tady jen lehce naznačím: Češi neví o revolucích nic! Sametová nebyla revoluce, jenom převrat, výměna prasat. Revoluce, která přinese výraznou změnu, vyžaduje krev. Bohužel, ale je to tak. Diktátorský póvl se musí pověsit, ale u nás se jen převlékly kabáty.

Před pár týdny jsem si koupil komiks o Che Guevarovi. V jednom knihkupectví cca za tři stovky, v levných knihách dvacet sedm korun. Zajímavé. Nicméně jakkoliv nesouhlasím s přesvědčením tohoto člověka, tak co dokázal je obdivuhodné. Neuvěřitelná revoluce na Kubě, měsíce partyzánských bojů a tak dále. Kdyby to nebyl komouš, tak mi visí jeho plakát na zdi.

Dost teď přemýšlím o té krávě, co mě srala posledních 9 měsíců. Dospěl jsem k názoru, že větší píču jsem potkat nemohl. Ale v rámci teorie o pozitivním myšlení o tom nemá cenu vůbec mluvit.

Dnes jsem zažil přeplněný MHDčko jak už dlouho ne. Donutilo mě to zamyslet se nad postiženýma, kteří dneska konkrétně blokovali svejma vozejkama nejvíce prostoru. Je třeba je asi rozřadit do více kategorií, na mentály, fyzicky postižené a fyzicky postižené mentály. Je to složité. Mé temné já by se zřejmě vyjádřilo náckovským názorem, že jsou k ničemu, nepřispívají společnosti a je třeba se jich zbavit. Dobrý no, ale to bych propagoval to největší kacířství dnešní doby, a sice utlačování menšin. A jsou tu taky lidé, jako Stephen Hawking, kteří i přes svoje postižení jsou obrovským přínosem. Ale je to jenom vzácná vyjímka potvrzující pravidlo? A co láska rodiče ke svému potomku, nehledě na jakýkoliv postižení? Ale je život těžce postiženého vůbec životem? Mají z toho ti lidé něco? A kdyby dokázali aspoň na setinu vteřiny normálně uvažovat, nechtěli by radši zemřít? Nebo by radši dál pokračovali na úrovni nižšího živočicha a celej život nosili plíny? Pochopitelně teď je řeč o mentálech, fyzicky postižené, jejichž hlava je OK, asi úplně vynechám, ti díky své funkční mozkové kapacitě určitě mají proč žít. Sám nevím, jak bych se jako rodič mentála cítil. Uznávám právo na život, ale nevím, jestli bych měl sílu na to dívat se jak moje dítě nežije, nemyslí, nemá radost a pouze přežívá jako nějaký plž. Rozhodně se tu nechci nikoho dotknout. Kdo nezažije, nepochopí, já pouze vím, že mě to dneska v tom buse pěkně sralo. Asi jsem sobeckej hajzl.

Rozvinu dál jiné téma, a sice MHD obecně. Jezdím MHD, jako městským, tak meziměstským už 8 let. A sere mě čím dál víc. Smrad, mastný tyče, doteky lidí, o který bych neopřel kolo, málo prostoru, čokli, důchodci, kapsáři, kočárky, vozíčkáři, sociální fobie, nedochvilnost. Ne, už toho mám plný zuby a přísahám, že až se moje kariéra konečně přesune z bodu STUDIUM do bodu HARDCORE MONEYMAKING, tak do MHD už nikdy nevkročím!

Další hnus týkající se studia je žraní v MENZÁCH. Už to jídlo vážně nenávidím. Blafy, hnusy, sračky. Chci pořádný jídlo. Film Román pro muže je jeden z největších odpadů, co jsem viděl, ale ten Donutil tam měl recht, že po celoživotním žraní instantních blafů si chce na starý kolena dopřát kvalitní jídlo. Stejně tak já. Radši bych momentálně žral i Mekáč než ty pořád dokola se opakující stejně hnusný sračky. Jediná opravdu dobrá věc, co mi tam chutná, jsou lasagne. Ale je mi jasný, že kdybych si někde dal pravý lasagně, tak velice rychle změním názor. Kromě toho, všechny jídla jsou nehorázně přesolený, hlavně polívky. A včera jsem dokonce dostal kyselou bramborovou kaši. No říkám vám, je to zralý na střelbu do palice.

A co koleje? Zvykl jsem si, ale jsou tu dva problémové aspekty. Společný sprchy nechám mimo, jsem exibicionista a penis i svaly mám dost velký, takže to mi problém nedělá. Ale ty záchody. Za celý ty roky jsem si ještě nezvyknul, a asi ani nezvyknu, že lidi jsou takový prasata, že po sobě nedokážou ani utřít posranej záchod. Nechutný! Jsem vysazenej na hygienu a za tohle bych popravoval. Kdo ty dementy vychovával, banda cigánů? No a další věc, kuchyně. Neumytý nádobí v dřezu ... dobrý, jsem chlap, beru. Ale proč ta lednice po otevření smrdí jako když se v márnici v létě rozbijou mrazáky? Co to ty lidi vaří, co to tam nechávají zkazit? Ne, prasata, hnus, verbež, lúza.

Jsem od přírody povýšený nad ostatní, myslím tím vnímaním (jakože si připadám jako něco víc, i když jsem zatím vlastně jen strašnej noname kokot), ale co mám dělat, když se denodenně setkávám jen se stupidními, amorálními, prasečími, ošklivými, nevkusnými, neupravenými, hnusnými, vypasenými, nízkými, podlými, odpornými, dementními, zakomplexovanými, (...), zástupy lidí? Masaryk řekl, nebát se a nekrást, a taky řekl, že původ není důležitý, chudý původ není ostuda, důležitý je jak se chováš a co děláš. Přesně tak, soudím lidi, jak se chovají a projevují. A kdybych měl být skutečný bohem seslaný soudce, tak chodím po městě, v jedné ruce bič a ve druhé samopal.

Jdu si nalít vínko. V souvislosti s vínkem se mrkněte na film Dobrý ročník. Opravdu super oddechovka. Pak mě čeká mikroekonomie. Je to sračka, ale musím to pochopit, ať už to mám sakra z krku. Makro mi nepřišlo tak hrozný. K diplomce taky zatím nemám ani čárku a na příští týden tolik nesplněných úkolů. Ou, to bude víkend!

Je dobré pročítat si životopisy úspěšných lidí, abyste se inspirovali. Doporučuji jména jako Andrew Carnegie, Henry Ford, Warren Buffet, Edison, Bell, Baťa, Schwarzenegger ... konkrétně posledně jmenovaný je mi hodně blízký, protože jsem s ním v podstatě vyrůstal. Je to pro mě symbol člověka, který ve všem, co dělal, dosáhl vrcholu. Zřejmě má stejný tajný recept na úspěch jako já. Jenomže já ho zatím ještě neumím dost dobře aplikovat.

Nic, odcházím. Čtěte mě dál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 10. listopadu 2012 v 3:32 | Reagovat

Uprimny vykrik v pusti!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama