Bezprostředně

29. listopadu 2012 v 0:54 | Sin Ister |  Please Talk to ME !!!

Propadl jsem poslechu gospelů. To je pravé náboženství, to je pravá magie. To by měl být smysl církve. Ne hromadit majetek a svazovat lidi nesmyslnými pravidly, zákazy a nařízeními a přitom pod kněžskou sutanou schovávat pytel zlata a malýho ministranta co provádí felaci. Fuck YOU! Gospel zpívaný v kostele shromažďuje lidi, dává jim pocit štěstí, vysílá spoustu vibrací s pozitivní energií, dává sílu, dává vyšší smysl. Tohle není New Age sračka, to je pravda! Magie, skutečná magie. Zdi Jericha také padly pouze silou zvuku trub. Zvukové vlny jsou jedna z největších sil na tomto světě. Využijte je ke svému prospěchu, meditaci. Stejně tak je výborná instrumentální hudba. Znáte třeba soundtrack z Posledního mohykána? EPICKÉ!!! Jedna z nejpřekrásnějších věcí, co jsem kdy slyšel.

Fajn, ten první odstavec byl ze včerejška. To jsem se docela solidně zhulákal. Vyjímečně. Sám. Když přišel spolubydlící, vzduchem začly lítat věci. Cokoliv, co se dalo hodit jako granát. Chvilka příjemného šílenství. Docela jsme se zasmáli.

Fajn. Přemýšlím o sobě. Neustále mám kolem sebe neuvěřitelné množství žen. Jsem mladý, hezký a chytrý zmrd. Ale ... už prostě nemůžu, nemám sílu dělat dojem na cizí holky, podlízat jim, smát se na ně, zvát je někam, snažit se je ošukat. Nedokážu to už. Možná to je moje samurajské krédo, o kterém jsem psal. Člověk sám sebe považuje za mrtvého, a pak se vyrovná se vším. Možná to s sebou obnáší ztrátu komunikace s cizími lidmi za účelem lezení do prdele (někdy doslova, aneb je libo anál dámy?). Ještě že mám tolik kamarádek, ty znám a s těmi problém není, těm předhazuju nejpikantnější a dvojsmyslný návrhy pořád. Ze srandy, samozřejmě. Ale občas se stane i něco nečekaného. Třeba když .........

Občas za mnou někdo přijde a řekne mi, že vypadám strašně sympaticky. Tohle opravdu nechápu. Asi je to tím, že se umím dobře oblíct, upravit, mluvit a mám hezkej ksicht. Ale uvnitř hniju. Znáte obraz Doriana Graye? Fuck it. Má hezkej zevnějšek cenu, když jste uvnitř mrtví?

Ale tenhle subjektivní pocit vnitřní smrti mě paradoxně opouští. Já JSEM živej, trošku to teď opravdu cítím. A ani kvůli tomuhle zjištění nemusím chodit na sezení lidí s rakovinou. Prostě se objevilo.

Narostl mi pupek. Nejedl jsem léta skoro vůbec sladký. Poslední dva měsíce žeru čokoládu jako děcko. Prej je to dobrý na nervy. A asi to i funguje. Před rokem jsem si napsal do deníku: den bez tréninku je ztracený. A makal jsem jako kůň, dělal jsem ze sebe doslova stroj na zabíjení. Teď jsem ale strašně zfotrovatěl. Nedělám skoro nic. Ale jakmile dokončím posledních pár zakázek, jdu zase do toho. Vím jak na to a mám to pořád v sobě.

Dělal jsem teď na jedné akci a potkal tam strašně moc zajímavejch žen. Nejvíc byla ale jedna. Viděl jsem jí 30 sekund, hned mě líbala na tvář, osahávala nohu, sundala si tričko a ukazovala svoje kérky všude po těle. What the fuck? Kurvička, koukalo jí to z očí. Ale neotravuj mě, když pracuju.

Jenže řekněte mi, nejsou tyhle holky nejvíc bezproblémový, pokud jde jen čistě o carpe diem? Proč se otravovat s nějakejma vztahama, co vás jenom ničí a dusí, když tady je někdo, kdo chce jenom vašeho ptáka co nejhlouběji v sobě a pořádně rozjebat? Upustit páru a neřešit nic. Ideální. Pro společnost jsou tyhle dámy kurvy, ale svým způsobem je jejich funkce velice důležitá. Sakra, zase jsem spadl do vod nízkýho sexu, jsem asi vážně nemocnej!

Jeden můj kamarád mě trošku děsí.

I když se snažím být jako kámen, tak je mi většinou vždycky trošku líto člověka, kterýho bezostyšně pošlu do prdele. Téhle malé lítosti bych se potřeboval zbavit, nechce ji někdo?

Občas se vážně vytáčím ohledně lidí na ulici, v MHD, na schodech ... prostě když mě naserou nějakou strašně buranskou píčovinou, mám chuť na ně začít řvát a pořádně je sundat. Jenže si vždycky řeknu, v klidu, buď nad věcí, zachovej si důstojnost, nemá to cenu. Asi to tak je.

Dneska, ještě ani nebylo 5 odpoledne, jsem viděl týpka totálně na plech. Nemohl se dostat do pokoje, nedokázal trefit klíč do zámku. Měl jsem chuť mu něco provést, něco sebrat, skopnout na zem, nachcat do ksichtu. Ten špekoun byl tak moc, že by si mě ani nevšimnul. Ale proč se s ním srát. Jenže řekněte mi, co to je za zmrdy, že se v 5 odpoledne ožerou tak, že ani nemůžou chodit? Hnusní, hnusní, hnusní burani. Lokty do jejich hlav! Nechci žít v takové společnosti, ale musím. Money rules.

Když se někdo může ze dne na den prohlásit za kouzelníka, já chci taky něco takového. Chci být cestovatel po sférách. Dimenze, mikrovesmír, astrál ... doprdele, potřeboval bych se proletět kolem planet. A nemyslím takovej ten let když vyhulíte gram lampy. Myslím meditativní výlet do zákoutí své mysli ... nebo jinam. Myslíte si, že to jde?

Pamatuji si, jak jsem měl jako dítě lucidní snění. Pamatuji si i některý anomálie, co se mi děly. Děti asi mají některý schopnosti, co se s věkem ztrácí. Hermetika. Okultismus.

EDIT: SMAZÁNO

Ufff. Tohle je teda průjem. Můj brainstorming mě nasměroval rovnou do centra všeho. Pokud tato změť nadávek někoho pohoršila, polibte mi prdel. Můj brainstorming ze mě dostal ty sračky a dopřál mi úlevu. Vy ze mě nedostanete ani hovno. Nikdy mi nikdo nepomohl. Musel jsem se v životě sám prokousat skrz černou klec. Nikdo mi nikdy nepomůže. A koule si musím taky přišívat sám. Peace and fuck.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Je autor tohoto blogu šílený?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama