Říjen 2012

Something wrong with guy in the mirror

28. října 2012 v 13:25 | Sin Ister |  World around Me

Yes, něco je špatně, a sice že společnost dospěla do takové fáze, že se vše poměřuje úspěchem (nejlépe v podnikání) a penězi na účtě. No a co? Nebojte, nebudu teď upadat do přiteplenýho moralizování jak je to nesprávné a špatné, místo toho vám řeknu, že jsem na tuhle hru už dávno přistoupil a budu ji hrát dokud nenatáhnu brka. Život není snadnej, není hodnej ani dobrej a vždycky vás bude vléct sračkama. Je třeba se s tím smířit a začít se otáčet. Jediná věc, která mi může zabránit v úspěchu, je ten divnej člověk v zrcadle. To je největší problém na světě zřejmě u všech.

Víte co je ještě špatně? Že nesnáším ženský. Všechny jsou úplně stejný, už je studuju dost dlouho. Ale ještě horší je, že je zároveň miluji. Odi et amo.

Pár dívek mi řeklo, že v mých očích je zlo a jde z nich strach. Tohle nejsou žádný řečičky samolibého bloggera co píše převážně totální srance. Tohle je holá pravda. Mám z toho celkem radost. Jedinej problém nastává při navazování vztahů. Když máte oči jako Dexter Morgan skříženej s Hitlerem je to trošku překážka a někdo se občas vyplaší.

Normálně přestávám mít v lásce boxování atd. Nevím, jestli to je těmi mozkovými stimulanty, které si v poslední době ordinuju, ale všichni lidi, co se kolem toho motají, mi začínají připadat jako tupci, tupci, tupci, nejtupější, omezení jen na svůj malej primitivní svět. Nejhorší jsou ti strašně tvrdí, náctiletí, vyholení blbečci v pseudo nazi hadrech. A ještě horší je to, že jsem taky patřil mezi ně, mehehehe! Teď už můj zájem ale lehce opadá, spíš mě to teď táhne víc ke zbraním. Nemůžu se přece věčně prát jako nádeník, lepší je si v klidu zastřílet.

Abych přešel k něčemu příjemnějšímu, všechny velice důrazně vyzývám, aby se začli zajímat o umělecké a lehce erotické fotografie žen. Hledejte na netu pod hesly ,,fetish art" a ,,erotic art", můžete zkusit třeba i ,,glamour", ale to už je moc měkký. Opravdu, krásné a lehce sexoidní umělecké fotografie žen nebo párů mě naplňují absolutní spokojeností. Neexistuje nic krásnějšího než estetika ženského těla. Mlask.

Začlo přes víkend sněžit. Evokuje to ve mně Zimní válku, kde Finové dali na frak Rusákům. Stáhl jsem si o tom dokonce film, tak se těším, až se ponořím do vřavy zasněžených bitev. Ale předtím toho mám ještě moc na práci. Co vám mám povídat, špatný no.

Jak je vidět, tento článek je o ničem a myslím, že normální člověk by ho ani neměl číst, protože mu toho moc nedá. Díky svobodě internetového projevu však můžu beztrestně vypustit do světa i takovouhle nebetyčnou kokotinu a ještě se u toho smát. A to je fajn. Aritmetický průměr kvality článků na blog.cz tímto stejně neohrozím, ten už je dole až moc.


I'm just playing on my own fucking mad playground you scary bitch!

18. října 2012 v 23:02 | Sin Ister |  World around Me

V poslední době žeru hodně stimulantů a kouřím hodně trávy. Mám tyrkysové oči a fosforovou moč. Snažím se na sobě co nejvíc makat, ale jsem pohlcen požitky. Před týdnem jsem solidně pařili už od poledne, dneska sem na baru taky dal pár vodek hned po obědě. Je to paráda. Kromě toho, všechny problémy jsou za jakousi skleněnou zdí a nemůžou na mě. Super. Jsem z toho hodně happy, jen kdybych neměl tolik práce před sebou. Při správném zkombinování výše zmíněného se dostávám do stavu, kdy je mi všechno jasné. I gonna become a fucking Gordon Gekko, bitch! Jenže se při tom ještě moc zapotím :-(

Když nad tím přemýšlím, tak největší problém jsou ženský. Když jsou, je to problém, když nejsou, je to taky problém. V téhle rovnici neexistuje kladný výsledek. A nejhorší na tom je, že nás mají, jsme chycení, ať chceme nebo ne, nejde se bránit, vidím to pořád a všude. To prostě není fér. Nebejt prolémy s ženskejma, tak už jsem dneska přinejmenším král :D Na druhou stranu, nic krásnějšího na světě už asi nenajdete, takže stejně nemáme na vybranou.

Moc rád bych vám popsal své klasické dny z poslední doby, ale nic moc toho není. Pills, drinks, weed .... a spousta školy, která je ale zatím jaksi mimo. Připadám si, jako bych se vrátil do jisté životní etapy v minulosti, což je ale dost nahovno. Taky si připadám, jako bych byl zase teenager, ale bohužel, už dávno nejsem. Na čele stále přibývá vrásek a o vlasech radši ani nebudu mluvit. Tak mladej a tak sešlej.

Kdysi jsem neustále mlel něco o kyberpunku, neonoiru atd. Celej život záleží jen na úhlu pohledu. Všechno je jenom v našich hlavách. Nic víc neovlivňuje náš osud tolik jako naše mysl (zlé a po zuby ozbrojené fousaté pány co nás chtějí zabít nepočítám). Takže je třeba se dívat jako zkurvenej imperátor nebo tak něco. Teda aspoň pro lidi jako já. Jenže místo toho se zrovna teď dívám jak totální pako. Ale pořád lepší než jako ochočená čuba. Radši nevzpomínat :(

Třeba tenhle víkend jdu na dvě párties. Jsem snad zase zpátky v pubertě nebo co? A nebo sem byl celejch pár let mimo když jsem místo studentskýho života většinou někde potil krev? Jenže v těch dobách byl život tak vážnej, že se nemělo cenu smát. Ne že by to teď bylo jinak, ale jsem už na takové úrovni, kde vím co a jak a co můžu čekat. Takže se směju hodně, ale že bych se uvnitř dokázal uvolnit, to se říct nedá. Asi křížky na krku.

Ani jsem si neuvědomoval, kolik lidí se mě vlastně bojí. Nebo sem si to možná uvědomoval, ale dělalo mi to jenom radost, tak jsem to neřešil. Ke zlomu došlo až když mi moje božská bitch řekla, že s úsměvem jsem vždycky zralej na ošukání, zatímco s běžným ksichtem vypadám jako vrah. Pak mi to docvaklo. Vládnou lidi, co umí oblbovat a ne ti co jsou přímí a přirození. Přímočarej a tvrdohlavej Che Guevara skončil před popravčí četou, zatímco výřečnej kličkař Fidel vládne dodnes. Keep it in your mind!

Mám morbidní povahu, násilnickou, trpím obsesí smrtí, mám náběh na prášky a chlast, jsem výbušnej, egoistickej, patetickej, arogantní a posedlej nízkým sexem a ještě ke všemu zrovna teď píšu jako malej kokot. A přes to všechno se jenom snažím být šťastný, úspěšný a spokojený, ale jak to má jít? Nebo záleží jen na úhlu pohledu?

Nevím, jak moc tohle souvisí s přitepleným tématem týdne, ale musel jsem dostat tento průplach z mé geniální hlavy ven. Pokud chce někdo seriózní téma a články, tak píšu na wordpressu, tohle je jenom má terapeutická místnost. Odkaz nevím jak získáte, zřejmě ho zde nikdy nezveřejním :D Shit, začínám střízlivět. Zatím zdar.

New Old Way .... to good old HELL

1. října 2012 v 22:41 | Sin Ister |  Please Talk to ME !!!

Okey. I'm fucked.

Nejprve přišla úleva, protože v poslední době už to vážně bylo hrozný. Jako by ze mě něco spadlo a já byl zase volný. Vzhledem k té taktice ... není se ani čemu moc divit. Ale začíná to už pomalu dolehávat a úplně bezbolestný to nebude. Ale co. Shit happens.

Jsem už tak unavenej a domlácenej ze života, jako by mi bylo třikrát víc než mi je. Že jsem chodící mrtvola se ví už dávno. Jenže já jsem tvrdě bojující chodící mrtvola. Ale na jak dlouho? Jsem tak chladnej, tak tvrdej, tak nepřístupnej, málo kdo se mi dostane k tělu. Ale ti, kterejm se to podaří, jsou moje Slunce na temné obloze. Ale těch moc není, a když jich začnete ztrácet čím dál víc a čím dál lepších, je to konec. Připadám si zase na začátku. Připadám si samotnější než kdy dřív. Nejradši bych si napsal epitaf a šel do Pekla. Kam stejně směřuju. Už třetí rok balancuji v životě se zbraní u hlavy, ale nikdy to nezmáčknu. Jak už jsem napsal dřív, co se má stát se stane a každej má svoje poslání. A na mě ještě něco čeká. A taky jsem prostě jen fighter. Dotrhanej, ale čím dál víc zatvrzelej. Never give up, You're tougher than Hell where you live!